Pronikáme do konceptu bazální stimulace

První listopadový víkend byl pro nás ve znamení vzdělávání. Celý náš tým spolu strávil 24 hodin, kdy jsme se společně ponořili do konceptu bazální stimulace. Koncept se využívá v mnoha oblastech, mimojiné právě při péči o seniory, zejména s imobilitou či demencí. Ale jeho uplatnění je mnohem širší.

„Je skvělé, že na kurz dorazil celý tým od pečovatelek, zdravotních sester, přes sociálního pracovníka až po vedení. Není to na kurzech pravidlem. Ale je díky tomu mnohem snazší koncept začít uplatňovat v praxi,“ zahájila kurz lektorka Veronika Ječná Doksanská. Koncept bazální stimulace je totiž výjimečný v tom, že v centru zájmu péče je klient a jeho rodina a v rámci konceptu mohou u klienta pracovat různí pracovníci na různých pozicích.

Bez teorie by to nešlo

Na úvod jsme se ponořili do teorie. Dozvěděli jsme se, že základními prvky celého konceptu je pohyb, komunikace a vnímání. V našem kurzu jsme se zaměřili na techniky základních prvků konceptu, mezi které patří somatická, vestibulární a vibrační stimulace. Významným prvek v komunikaci je dotek. „Na jakých místech Vašeho těla se Vás mohou dotýkat pouze blízcí lidé a na jakých i cizí osoby? Jakou zkušenost z dětství máte s dotyky? Jaký způsob dotyků je Vám příjemný a jaký nepříjemný?“ To je jen část otázek, které nám lektorka kladla, aby nás přiměla se nad tématem zamyslet a uvědomit si, že vnímání těchto věcí je velmi subjektivní a liší se člověk od člověka. A i na to je potřeba u klientů myslet. A neopomněli jsme ani komunikaci, která nemusí být jen verbální, ale také neverbální. Je potřeba si uvědomit, že komunikačních kanálů je opravdu mnoho.

Pak už nás čekal praktický nácvik. Nejdříve jsme si vyzkoušeli zklidňující somatickou stimulaci ve formě masáže. Na tu jsme navázali somatickou stimulací povzbuzující. „Tu nepoužívejte u klientů s vysokým krevním tlakem, u dezorientovaných lidí, neklidných či s Parkinsonovou chorobou,“ upozornila na omezení lektorka.

Vlastní zkušenost a praktický nácvik

„Lehněte si do jakékoliv příjemné polohy. V té poloze zůstaňte ležet bez jakéhokoliv pohybu tak dlouho, dokud Vám neřeknu,“ začínáme vlastní zkušeností téma polohování. Již po necelých 20 minutách někteří z nás pociťují, jak se mění vnímání vlastního těla. Dochází ke ztrátě pocitu vlastních hranic těla. Některé z nás cítí své tělo delší, jiné kratší, někdo si některé části příliš neuvědomuje, hranice se pomalu ztrácí. A znovu získat informace o svém těle může pomoci právě polohování. Vyzkoušeli jsme si proto polohu mumie nebo hnízda, ale řekli si také o tom, jak může vypadat mikropolohování. Důležité pro nás bylo, že jsme si nejen vyzkoušeli, jak správně polohovat, ale také to, jak se v různých polohách my sami cítíme a na co je potřeba si dávat pozor, protože to může být pro klienta nepříjemné.

Zdravý člověk je neustále v pohybu v rámci celého dne. K pohybu dochází i během noci, spánku. Lidé s omezenou možností pohybu (klienti imobilní, ve vigilním komatu, na umělé plicní ventilaci apod.) však postrádají vestibulární podněty, proto je vhodné se u nich zaměřit na stimuly jejich rovnovážného ústrojí. „Vyzkoušíme si techniky se zajímavými názvy jako je Octoberfest nebo Kornfeldubung. Důležitou službu ale mohou udělat velmi pomalé a lehké otáčivé pohyby hlavy nebo houpací pohyby v poloze mumie,“ vyjmenovala lektorka a zároveň techniky názorně předvedla. A pak už jsme se do jejich zkoušení pustili i my samotné. V úplném závěru se ještě dozvídáme o možnostech vibrační stimulace, která má však mnoho kontraindikací v podobě varixů či krvácivých stavů. Navíc ne všechny vibrační pomůcky je vhodné využívat u seniorů z důvodu křehkosti jejich vazů. Její využití je proto potřeba vždy důkladně zvážit.

Po náročném, ale velmi inspirativním, víkendu, se vracíme zpět do péče. „Musela jsem tu povzbuzující stimulaci hned vyzkoušet. A bylo to skvělý. Pán si najednou sednul mnohem rychleji než obvykle,“ hlásila nám na poradě kolegyně. „Snažím se to začlenit do běžných situací jako je hygiena nebo pomoc s podáním jídla a je vidět, jak pozitivně to klienti vnímají a chválí si to. Snažím se jim například nastimulovat nohy před chůzí nebo ruce před obědem a má to poměrně rychlý efekt,“ dodává s nadšením. „Zkoušejte si jednotlivé techniky a u jednotlivých klientů si pak řekneme, co u nich funguje a pomáhá, a začleníme to k nim jako nedílnou součást péče,“ motivuje své kolegyně naše zdravotní sestřička. A tak se koncept bazální stimulace pomalu ale jistě stává součástí naší práce.