Zavřeli jsme dveře za čtvrtým ročníkem Akademie

Hlásíme, že čtvrtý ročník Kdyňské akademie vzdělaného seniora byl oficiálně ukončen a byla to jízda. Můžeme ho s čistým vědomím i svědomím prohlásit za zatím nejúspěšnější ročník vůbec, a to jednak účastí, jednak tím, že si k nám tentokrát našli cestu nejen naši klienti, ale i ostatní senioři, a také tím, že některé přednášky neproběhly jen jednou. Ale o tom až za chvíli.

V říjnu jsme odstartovali aktivně. Přijela za námi lektorka jógy Ivana Vavrochová a připravila si pro účastníky celou řadu jednoduchých cviků zaměřených na protažení a procvičení kloubů. Nechyběla ani závěrečná relaxace. Převážná část cvičení probíhala v sedě na židlích, některé cviky pak ve stoje, ale každý účastník cvičil vždy jen dle svých možností, protože omezení každého z nich byla trošku jiná. „Nejvíc nás ale potěšilo, když se účastníci v závěru ptali, jestli by bylo možné takovéto cvičení pořádat pravidelně, že by rádi chodili,“ prozradila ředitelka organizace Lucie Routová.

Nelenili jsme proto a s paní lektorkou se rovnou domluvili na pravidelném cvičení jednou za měsíc, které tak probíhalo až do června letošního roku. „I když na cvičení převažovaly ženy, tak mezi pravidelné účastníky patřilo i několik mužů. Ale co je důležité, tak jejich odhodlání během těch měsícůopravdu nepolevilo,“ doplňuje Routová.

Na trénink paměti je dobré přijít včas

Už tradiční přednáškou se staly tréninky paměti. A ani tentokrát akce nezklamala a účastníci si sotva měli kam sednout, obsadili židle do posledního místa. A to navzdory nevlídnému počasí, kdy se nám venku zatáhlo a začalo sněžit. Nově se o trénink našich mozkových buněk postarala Karla Burdová. „Zájem o tréninky paměti stále sílí. Dělám je už opravdu hodně let a zpočátku jsem měla třeba jednu přednášku za rok, kdežto v současné době volají další a další zájemci a u nás v Holýšově mám třeba i zcela pravidelná setkání,“ popisuje lektorka. A my můžeme jen slíbit, že se určitě nejednalo o poslední trénink a setkání s paní Burdovou.

Po tréninku těla a mysli přišla na řadu prevence. A to dluhová. Přijela za námi Zita Prošková z klatovské kanceláře organizace Člověk v tísni. Zita je dlouholetou dluhovou poradkyní a pro účastníky měla celou řadu varování a rad, jak se nenechat napálit. Zmínila předváděcí i slevové akce, problematiku energetických společností, výhodných nákupů, ale také úskalí pomoci příbuzným s půjčkami. „Vím, že ta témata nejsou moc veselá a že to vypadá jako strašení, ale je lepší být připraven a dát si na to pozor, než si zadělat na problémy. A když už do těch problémů spadnete, nebojte se to říct někomu blízkému, dá se to řešit,“ apelovala. Neopomněla proto zmínit i další nástrahy, které (nejen) na seniory čekají v podobě e-mailů o dědictví, nabídek k investování reverzních hypoték, které jsou trendem dnešní doby.

Malovat neumím, ale s Lenkou mě to baví

A pak přišly barvy a s nimi malířka, básnířka a arteterapeutka Lenka Kindelmannová, která pracuje v domově pro seniory jako aktivizační pracovnice. „Jestli neumíte malovat stejně jako my, tak vůbec nevadí, bude to zážitek pro nás všechny. Tvorba je cesta a cesta je radost, nic není překážkou. Pojďme to zažít společně,“ lákali jsme zejména naše klienty na tuto akci. Nechtělo se jim s klasickým argumentem, že neumí malovat. Ale nakonec souhlasili a dorazili. A Lenka jim úplně změnila pohled. „Nemohli bychom takovou akci zopakovat?“ To byla věta, která nám udělala neuvěřitelnou radost. Dodnes mají účastníci akce doma obrázky, které vytvořily, a rádi na workshop vzpomínají.

A protože poptávka byla velká, přijela za námi Lenka znovu na konci května. Tentokrát jsme tvořili motýla a zjišťovali, co výjimečného se v každém z nás skrývá. Kdo je skromný? Kdo komunikativní? Kdo umí naslouchat? No a co je vaše PLUS? Uměli byste to pojmenovat?

Ale v rámci Akademie nechybělo ani letos jedno „povídavé“ téma, a to s psychoterapeutkou Kamilou Bobysudovou. Mluvili jsme o tom, jak těžké je někdy říkat „ne“, ale zároveň jak moc je todůležité. Jak je potřeba umět sdělit svůj názor, ale zároveň bránit své hranice ve vztazích s rodinou, dětmi, vnoučaty, přáteli. „Myslím, že tohle téma je hodně důležité pro pečující, kteří se starají doma o někoho blízkého. Starají se, pečují, dělají první poslední. Ale občas zapomínají opečovávat sami sebe a zapomínají na to, že i jejich péče by měla mít hranice, aby tu péči mohli vykonávat dlouhodobě,“ zmiňujeRoutová. A jsme moc rádi, že téma vyvolalo diskusi mezi účastníky a celou řadu zajímavých dotazů.

Slavnostní předávání certifikátů a posezení se starostou

Rozhoukaly se sirény. Nad hlavami nám proletěl záchranářský vrtulník. A za 15 minut začala naše přednáška na téma požární ochrany. I když to byla jen souhra náhod, tak začátek předposlední akce naší letošní Akademie byl přesně takový. A trochu se to v nás sevřelo, protože svým způsobem vždycky, když zaslechneme sirény, vidíme kolem projíždět blikající hasiče, sanitku nebo prolítat záchranářský vrtulník, tak to nikdy neznačí nic dobrého. A co vy? Rozeznáte od sebe tóny sirén? Víte, co znamenají? Pamatujete si čísla na tísňové linky? Víte, jaký hasící přístroj byste měli doma mít? Právě tomu se věnoval Jaroslav Marek se svým kolegou z Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje, kteří byli připravení i na dotazy účastníků ohledně kontrol komínů nebo spalování dřevin.

A pak přišlo již tradiční posezení s panem starostou Oskarem Hamrusem. Na něm jsme oficiálně zakončili letošní ročník Akademie a slavnostně předali certifikáty o absolvování Akademie těm účastníkům, kteří absolvovali většinu letošních přednášek. Došlo ale také na přiblížení aktuálního dění ve Kdyni. Pan starosta shrnul situaci ohledně rekonstrukce Dělnické ulice, zmínil složitou situaci s parkovacími místy ve Kdyni, došlo i na diskusi o rozptylové loučce a mnoho dalšího.

A my se už těšíme na říjen, kdy startuje další ročník. Budeme se opět potkávat ve středu od 14hodin. Konkrétní témata, termíny a přednášky se dozvíte koncem léta na našich sociálních sítích.